Desítky mrtvých za sebou zanechal střelec z ostrova Utoya. Čin fanatika.
Jakkoliv se rozmohlo přesvědčení, že terorismus se dělí výhradně na arabský, separatistický a rudý, dle prvních zpráv se pachatel nordického vzhledu hlásí ke křesťanství, národovectví a konzervativním hodnotám. Je naopak zarytým odpůrcem přistěhovalectví a islamismu.
Vrací nás to na zem a k užitečnému znovupoznání, že zabíjet se dá ve jménu čehokoliv.
Zavraždění mladých socialistů (obvykle tolik náchylných ke zhoubnému multikulturalismu) možná v očích útočníka neznamenalo zločin, ale spanilý akt obrany vlasti, tradic a „naší civilizace“. Vnitřní zrádce, pomýlený v názorech a neoddaný vznešené věci, může fanatikovi připadat horší než nepřítel sám… a jako jeho přisluhovač se tak stane prvním terčem.
Bylo by laciné a hloupé chtít touto tragédií umazat šmahem křesťany a konzervativce (jako je ubohé, ačkoliv časté, označovat všechny muslimy za skryté džihádisty...). Ovšem v atmosféře nedůvěry, strachu a pocitu ohrožení se fanatismu daří. A právě takovou náladu šíří mnozí konzervativní politici, publicisté a za tímto účelem založené weby. Hystericky vypjatými, burcujícími články a projevy nás přesvědčují o tom, že jsme účastníky tiše zuřící války, a změkčilá, pseudohumanistická nečinnost nám přivodí zkázu co nevidět. To může leckterým chorým hlavám se zbrojním pasem (a že jich nejspíš bude!) znít jako jasný povel k útoku…
V útlé knize Jak vyléčit fanatika (je shrnutím dvou přednášek z r.2002) izraelský spisovatel Amos Oz popisuje mimo jiné mechanismy zrodu fanatismu. Fanatik vás v podstatě miluje (alespoň zpočátku). Vidí prozřetelně vaše chyby, vaše omyly a chce vás napravit, polepšit, přivést zpět ze scestí. Záleží mu na vás víc než na sobě samém, obětuje se pro správnou věc! Až teprve jeho dobře míněných rad nedbáte, zlomí nad vámi hůl. Jste nevděční a nenapravitelní (a možná je třeba vás umlčet nebo i odstranit...).
Jak vyléčit fanatika?
Vedle ochoty poslouchat, zajímat se a přemýšlet (úzce souvisejí) jde hlavně o schopnost pochybovat o vlastních názorech. Fanatik nepochybuje. Fanatik ví, kde leží dobro. I to vaše.
Amos Oz pak zmiňuje ještě dva, o něco neobvyklejší léky. Smysl pro humor a fantazii.
Zní to naivně, skoro pohádkově, ale je jisté, že jak humor, tak fantazie obsahují proti fanatismu účinné látky. „Ještě jsem v životě nepotkal fanatika se smyslem pro humor, a naopak…“ Když se někdo umí smát
(i sobě!), jen těžko v něm fanatismus může vzklíčit, píše Oz.
A fantazie? K tomu, aby si člověk uvědomil všechny důsledky svého skálopevného přesvědčení, své stoprocentní Pravdy, je třeba dávky představivosti. K tomu, aby se na problém uměl podívat pohledem protistrany, pak teprve! Bez představivosti není možné vcítění a jakékoliv pochopení druhých.
Autor ji projevuje, když se závěrem sebeironicky ptá, zda chtít někoho léčit proti jeho vůli vlastně také není projevem fanatismu… A tak nakonec od nevyžádaného uzdravování ostatních raději upouští.
U vážně napadených jedinců ostatně není ani úplně možné…
Ale je dobré mít jeho slova na paměti, až zas někdo bude bít na poplach a svolávat nás na barikády…
Lze se tak vypořádat alespoň se zárodky fanatismu vlastního.
Amos Oz: Jak vyléčit fanatika (nakladatelství Paseka, 2006)
Obávám se, že nás bohužel čeká více takových či podobných událostí.
OdpovědětVymazatSvět čeká asi mnoho změn a turbulencí - ekonomických, sociálních...mnoha lidem se zhorší jejich situace, životní úroveň. A budou potřebovat viníka, na kterého by mohli jednoduše ukázat prstem. A buď ho najdou sami, nebo je třeba někteří politici rádi na toho "správného" viníka navedou - buď aby získali hlasy ve volbách, nebo aby zakryli to, že v mnohém nesou vinu oni sami.
No a dalším krokem samozřejmě bude takového viníka potrestat, zavřít, zlikvidovat...protože potom nám už určitě bude líp. A když ne, najdou se viníci další.
Tohle je jeden z důvodů, proč si myslím, že politické kroky zapříčiňující zvyšování rozdílů v životní úrovni až do extrémnosti jsou nebezpečné a zhoubné.
Kopřík
Fanatismus je určitý nedostatek statečnosti. Je to strach přijímat svět v jeho složitosti.Fanatismus je cesta k zjednodušení života. Je to útěk před odpovědností, kterou člověk přijímá tím, že se pořád rozhoduje.
OdpovědětVymazatJan Werich
Zdenku, Váš text je zatím nejlepší reakcí, kterou jsem na dané téma četl (obzvláště velký potenciál blogů na Aktuálně zůstal až trestuhodně plochý). Díky za ni. co se týče první části Vašeho blogu, tak není od věci připomenout, že první zprávy spojovaly norské masakry právě s islámskými radikály (ano, prý se, ostatně jako vždy, ihned po útocích, k tomu jakási buňka přihlásila) a následné vývody médií ve stylu "Norsko se brání: teroristy tu nechceme!" tomu všemu daly korunu. víceméně za pár hodin bylo již jisté, že to všechno bylo tak trochu jinak. Ale kdo by čekal něco jako omluvu, byl by zklamán. Co se týče činů samotných, těžko tyto pochopit - svou děsivostí mi připomněly naturalistický Bollův snímek Rampage (mimochodem snad jediný, který Uwe úplně nedomrvil a který tímto, stran naléhavosti, doporučuju ke shlédnutí). jirka
OdpovědětVymazatDěkuji za všechny komentáře.
OdpovědětVymazatKopřík: Vaše obavy sdílím. Rostoucí nespokojenost bude k snadným řešením a hledání viníků pobízet. Populisté i fanatici si jistě nenechají ujít příležitost.
Jirka: Děkuji. Na Aktuálně mi přijde dost děsivá hlavně snaha co nejvíc "obreivikovat" protistranu.
Musím přiznat, že Boll je pro mě nové jméno. Na film Rampage jsem našel trailer, vypadá zajímavě, ale asi si jej celý pustím až časem...
Na fil rozhodně nespěchejte. Je to vcelku děsivá výpověď, která blbou shodou okolností nyní nabyla na naléhavosti. Ale hezký film to není, nekažte si den!:) jinak se omlouvám za posty, nějak mi to nejde propojit s účtem na Gmailu, proto jsem dočasný anonym. jirka
OdpovědětVymazatJe to naprosto nepochopitelná tragédie, vůbec si neumím představit, co se v mysli toho psychopata dělo. Působí to na mě tak, že to nebyl žádný terorista ani fanatik, že to byl prostě a jednoduše jenom blázen.
OdpovědětVymazatTěžko hledatz v jeho chování nějaké pohnutky, i když samozřejmě nejsem psychiatr, ale mrazí mě z toho, že takových potenciálních vrahounů je všeüde spousta.
martin