4. října 2010

POSUNOVAČI CHOBOTNIC

Pražská ODS se skutečně bojí.

Pozná se to už z toho, že se radní před komunálními volbami snaží zařídit, nasmlouvat a podepsat co nejvíce veřejných zakázek se svými věrnými kumpány. Snad nikdy dříve se na Magistrátu neúřadovalo tak pečlivě, usilovně a do pozdních večerních hodin. Těsně před půlnocí se do podzimního sychrava Mariánského náměstí vypotácejí značně znavené postavy, dlouholetý (a nyní předběžně odepsaný) politik stiskne pravici dlouholetému příteli (nyní dezorientovanému) stavebnímu podnikateli, a předá mu dárkový balíček na rozloučenou…

Pražská ODS se třese.

Vystrašené tetelení potvrzuje i mnohaměsíční neschopnost získat jakoukoliv svéprávnou osobu, která by za ni po dvacetiletí u vesel byla ochotna kandidovat na primátora. Sáhnout do pop-music, pop-sportu nebo raději pop-gyndy? Výsledná persona Bohuslava Svobody zaplašila obraz nejčistšího zoufalství, přesto do budoucna nedává mnoho záruk. I při dobrých úmyslech mu totiž bude krýt záda panoptikum všehoschopných figur. Nebo se pan doktor bude naopak snažit zastínit svůj nechvalně proslulý tým?

Paniku dokládá též forma kampaně, kdy je každý nově vybudovaný parčík s hřišťátkem vydáván za epochální zásah do obrazu a vývoje města, vedle nějž zpropadaná Blanka, Letní bémiáda 2020, všemi tmely zmazaný Karlův most, cyklostezky sázené drahokamy, i hazardní karetní hra Open blednou ve své malichernosti.

A čiší i z  cirkusového přemetu z Letní Letné, jenž byl – nyní již lídrem Svobodou (a skupinou artistů za jeho širokými zády) – předveden naposled: prý by přeci jen šlo zrealizovat stavbu Národní knihovny dle studie architekta Jana Kaplického. Rehabilitovat poplivané jméno autora, Praze nadělit výjimečnou, turisty milenou budovu, a vyřešit i nelehkou situaci tísněných knižních fondů.

Proč hrobaři někdejší myšlenky balzamují její pozůstatky zrovna dnes?

Když byla započata nákladná rekonstrukce Klementina?
Když byla schválena stavba tuctového depozitáře v Hostivaři?
Když na nový objekt (kvůli těmto investicím) opravdu nejsou žádné peníze?

Protože volby. A ber kde ber, každý hlas zbloudilého příznivce moderny jistě zahřeje a potěší.

Soutěž na ztvárnění Národní knihovny provázelo od vyhlášení výsledků mnoho nejasností, zejména ohledně naplnění zadávacích podmínek. Věcné námitky některých poražených účastníků zprvu (věcně) řešila porota a garant soutěže (UIA), pravděpodobně ale dojde i na soudní stání. V jistých ohledech lze mít pochopení pro argumenty obou stran. Diskuse o provozních a estetických kvalitách Kaplického díla měla také, přes protichůdná stanoviska, alespoň na pár chvil úroveň. Kabaretní ráz tancům kolem tzv. chobotnice dodali až hysteričtější z odpůrců, náš přední znalec architektury (jakož i všeho ostatního) Václav Klaus, a zejména pak místní politici.

Zde nutno připomenout a zdůraznit důležitou okolnost.
Zástupci města se podíleli na výběru předmětného pozemku.
Zástupci města se podíleli na výběru vítězného soutěžního návrhu (a hlasovali PRO něj).

Přesto se jen o pár týdnů později nemohli vynadivit, jak těsně parcela na Špejcharu přiléhá k Hradu.
A vynavztekat, jak arogantně a bezcitně do líbezného panoramatu Oko nad Prahou vstupuje… Obdivuhodné povědomí letitých správců města o plasticitě jeho tváře! Kdo by se byl nadál, že každá čtyřpatrová budova na daném místě bude při pohledu od vltavského nábřeží nebo z Vyšehradu jakkoliv patrná?!?

Čerstvě štupovaný elegán Vodrážka se tehdy nesmazatelně zapsal do análů české politiky výrazem chrchel. Ve všech ostatních názorech je zatím dokonale smazatelný, ale relativně mlád, dejme mu ještě šanci… Svou vrcholnou estrádní roli vystřihl zejména primátor Bém, když sliboval slíbené, aby následně odvolával odvolané. Nemějme mu to však za zlé, to mu jen páníček nestihl včas vsunout do mechaniky disk s novými povely. Pudlík na baterky pak panáčkoval a dělal kotouly s jistým zpožděním.
Táhlou, a stále trapnější štrapáci radní a zastupitelé ukončili pěkně po česku. Bylo zřízeno hned několik odborných komisí, které celou záležitost postupně uprojednaly k  nerealizovatelnosti. Alibi zmařených termínů je zkrátka neprůstřelné.

Až nyní se titíž lidé (či kolegové z téhož hnízda) rozpomněli, že nemalá část veřejnosti vítězný blob kdysi vítala. Někdejší definici hnusu tedy překřtili na definici krásy a ladnosti, a odvážně se k ní přihlásili.

Přišli navíc s prudce inovativními nápady. Prý by šlo chobotnici posunout na samou hranu letenské stráně! Opravdu si tentokrát dobře a pozorně prohlédli pohlednici Hradčan? Ale co… vždyť stavbu je údajně možné přestěhovat i na Pankrác, nebo do Vysočan, nebo vlastně… Kamkoliv. Jako by bylo podnětů málo, šlo by zdařilý design jejího pláště napěchovat něčím úplně jiným, než knihami! Vždyť okatá a šupinatá slupka může být domovem velodromu, wellness centru nebo třeba jedné z mála heren v metropoli.

ODS spustila internetovou anketu, kde se můžete svobodně vyjádřit!

Toto třeštění poskytuje víc než co jiného výmluvnou zprávu o tom, jak si nynější vládcové i do budoucna představují urbanistickou tvorbu a koncepční rozvoj města. A neblahý příslib, že územní plán bude flikován přinejlepším tak, jako doposud. (Všeobecně nahodile a chaoticky, pouze v případě jasných developerských zájmů cíleně a systematicky…). Názor, že s libovolnou stavbou lze libovolně posouvat po terénu, než spočine na té správné parcele, je – mírně řečeno – naivní. A že lze libovolnou stavbu vykuchat a schránku použít pro jiný účel, pak téměř zločinný. Nemělo by být autorské právo zvláště pravicovým politikům svaté?

Zmíněná anketa proto nestojí za myší klik.

Přesto bych myšlenku putujícího hlavonožce s vypumpovaným žaludkem úplně nezavrhoval.

Pokud by obal chobotnice měl získat obsah nové kvality, dal by se po volbách jistě příhodně použít pro ústředí pražské buňky ODS. Blob by byl samozřejmě modrý, nikoliv zelený. Dostrkat po mapě by pak nejlépe šel někam k ďáblické skládce, zhruba do míst, kde radní Janeček hodlá vybudovat svou Oázu pro bezdomovce.

V odpovídajícím sousedství deponie a zoufalých opilců by straničtí funkcionáři mohli v klidu a zhluboka porozjímat nad svým čerstvě vydobytým postavením, a nad ideovými náměty pro příští kampaň...

6 komentářů:

  1. Netroufám si posuzovat samotný architektonický skvost zvaný Chobotnice jako takový. Jako okrasný prvek k něčemu tak jedinečnému jakým je Pražský hrad však se přimlouvám za:nikoli.Nejsem Pražák, pouze host na pár let a Prahu si velmi užívám.Vrcholný estetický zážitek pro mne představuje i pohled na Pražský hrad a to z hojně turisty navštěvovaných proslulých míst, jako je Petřín, Karlův most, Vyšehrad, nábřeží Vltavy....Výjimku tvoří pouze pohled z Žižkovské věže, kde pohled na Pražský hrad vylepšuje "moderna" sídliště v pozadí.Chobotnice by byla stejným vylepšením.
    Autor blogu nesmírně trefně, s dokonalostí téměř tak ohromující, jakou disponuje náš přední znalec všeho, nastínil možné další využití blobu. Jeho vize se jeví jako to nejdokonalejší řešení dalšího osudu Chobotnice.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Rybářko,

    Praha je unikátní (a skvostná) právě tím, že jde o mozaiku stylů, tím že do ní každá doba dodala to své. Pražský hrad sám je ve skutečnosti taky slušný "slepenec".

    Doba dnešní se nijak nerozpakuje devastovat okraje města, zato v centru se chová přeuctivě a velmi způsobně. Je to pochopitelné, “zbraní hromadného boření” máme víc než kdy dřív. Přesto mi přijde tato předběžná ultraopatrnost přílišná.

    Nejsem fanatickým fanouškem Chobotnice, víc mi vyhovoval třeba návrh ověnčený třetí cenou.
    Jen mě nadzvedlo chování místních politiků, kteří evidentně neumějí definovat, co vlastně chtějí, a pak si za tím také stát. A jejich neúcta k mnohaměsíční práci celých týmů lidí (nesnažil se jen Kaplický, a “zrušení soutěže” není v civilizovaných zemích zrovna standard).

    Dovedu si navíc celkem živě představit stejně vášnivé (až hysterické) debaty o “zásahu do panoramatu” po vítězství libovolného z dalších návrhů. Lidé zkrátka zprvu neradi změny “osvědčeného”, aby si na změny pak překvapivě rychle zvykli...

    Zdraví ZB.

    PS: Ano, s Tatíčkem máme mnoho společného, jeho rozhled a schopnosti jsou však nedostižitelné... ;o)

    OdpovědětVymazat
  3. Architektura je pro mne, stejně jako pro mnoho návštěvníků Pražského hradu polem neoraným a tak posuzuji pouze okem a srdcem. Mám pouze obavu, že Pražský hrad navštíví mnohem více obdivovatelů laiků, které zamýšlená kombinace spíše vyděsí, než návštěvníků architektů, kteří v úžasu vyhrknou : "Ano, to je ono, to Pražskému hradu po staletí chybělo. "

    OdpovědětVymazat
  4. DŠ: Jen na okraj, jakkoliv se nám může zdát umístění Chobotnice místo Stalinova pomníku hloupé, je potřeba upozornit, že to byl nápad Jana Kaplického.

    OdpovědětVymazat
  5. Skutečnost, že to byl nápad jinak uznávaného architekta Jana Kaplického, mi nepřijde jako dostatečný důvod k "vylepšení " blízkého okolí Pražského hradu. Ovšem nový projekt, jak tento prostor smysluplně využít, výstavba naprosto neúčelné, drahé střechy nad pozemními garážemi. se jeví jako naprostá zhovadilost.
    Baldachýn nechť si nechá postavit za své zadavatel tohoto skvostu na své zahradě.

    OdpovědětVymazat
  6. DŠ: Nechci tvrdit, že to tak není, ale musím přiznat, že jsem tuto okolnost nikde nezaznamenal. Měl/a byste nějaký věrohodný zdroj?

    Zdraví ZB.

    OdpovědětVymazat