27. srpna 2010

RKJ

Radek Kopčem John se před jarními volbami snaživě profiloval jako nesmlouvavý lovec a likvidátor prehistorických příšer. Calouscosaurus Parcanis (veřejnosti notoricky známý tvor, vyznačující se v mžiku proměnlivým zbarvením, výrazným rumovým dechem, okázalým pocitem neohroženosti a ržáním vzdáleně připomínajícím oslavný zpěv) jím byl sice nakonec označen za zcela nově objevené zviřátko k pomazlení, přesto John se svým blonďatým kmenem v mnoha očích přinesl svěží větry do nehybných střev české politiky. Ty pak (spolu s nečekanou a revoluční změnou v kroužkovacím vývoji) zapříčinily náhlé vyhynutí spousty morálně přežilých a odpudivých druhů. Takový úspěch je hoden odměny!

R.K.John se proto po právu stal ochráncem všeobecného řádu a pořádku ve svěřeném rajonu.

Obavy z toho, jak rychle se užvaněný a poněkud sebestředný info-tainer dokáže převtělit do nemluvného a strohého politika, který svým tajemným mlčením stráží veřejnou bezpečnost, vzaly brzy za své.

Ministr vnitra je ve všech případech (až na kajínkovské výjimky) přísně nestranný.
Ministr vnitra nasazuje každé ráno pokerovou tvář.
Ministr vnitra neříká tak ani tak, ale ještě častěji říká tak i tak, čímž dokonale mate nejen policejní sbor, ale především vnitřní a vnější nepřátele, a takto důmyslně všechny pospolu dohání k rezignované apatii.
Není pochyb, že ministr vnitra umí držet jazyk za zuby. Tajné svazky a tajné služby se nemají čeho bát!
O Radkově vrozeném talentu k utajování skutečností by nejzasvěceněji uměla pohovořit jeho vlastní žena.
Existuje snad lepší vysvědčení?

Nitro vnitra přežilo holobradého Grosse, holotemenné Íčko, proč by všemožnými kauzami ošlehaný divous RKJ měl znamenat jakoukoliv existenční hrozbu pro jeho chod?
Naopak, suchopárná úředničina získá nový švih!

R.K.John se totiž, přes veškerou urputnou snahu, stále neumí zcela odstřihnout od role mediální hvězdy. Hvězdy, která (nyní už nechtěně a pouze mimoděk) baví usmívající se kolegy, méně usměvavé zaměstnance, rozjařené novináře i mnohem méně rozjařené platící publikum.

Naposledy všechny potěšil vkusným a vskutku vymazleným výstupem, v němž ani pod brutálním nátlakem moderátora (komu jen ten Veselovskij může skrytě sloužit?!) nedal nejjemnějším náznakem, sebemenším brvouhnutím najevo, za jakou činnost budou z veřejných peněz odměňováni jeho přímí podřízení…

Ze závěrečné zmínky, kdo především se nic nesmí dozvědět, přímo mrazí…
Opět polechtal představivost telekonzumenta jako ve svých nejinvestigativnějších letech.

Užijte si polechtání také. Na vlastní oči… :


http://www.youtube.com/watch?v=xZ9lfwPO4ZQ

16. srpna 2010

SOLIDARITA ZA STO,-

Vláda je teprve v plenkách, proto na ni musíme být milí, a obrnit se nebývalou porcí trpělivosti a vstřícných očekávání. Přesto se už po prvních týdnech řada z nás neubrání logické, neodbytné a vpravdě rodičovské zvědavosti, co že se ze zplozenců květnové národní kopulace vyklube. Je to jistě předčasné, ale i z prvních neohrabaných krůčků, sotva srozumitelného žvatlání, a toho, po jakých hračkách se mimina ze Strakovky vytrvale sápou, možno lecos dovodit.

Už dnes lze tedy říci, že zjevnou prioritou výkvětu vládních jeslí je stát napříště proměnit v instituci, která toho bude svým občanům nabízet čím dál tím méně, avšak s neodolatelným příslibem, že na toto nevratně hubnoucí a stále menší málo budou přispívat nevratně rostoucími a stále kynutějšími odvody a poplatky. (Nevinnými očky mrňat přitom šibalsky probleskl i záměr část funkcí, jež dosud neduživý erár garantoval, převést do privátního sektoru jako předmět lákavého podnikání…).

Naopak uklidňující zprávou je, že předvolební sliby jsou i batolatům svatosvaté, a daně se rozhodně nezvýší! Jen se některé přejmenují. U jiných se zas sazby začnou přímo romanticky sbližovat (jen čirou shodou okolností k této intimitě dojde v horních patrech). A konečně přijde řeč i na daně nové. Ty dosud nebyly zmiňovány vůbec, takže dané slovo zůstane i zde skálopevné.

V hlavě dlouhodobě nejdrzejšího špunta se tak mohla bez větších výčitek zrodit idea daně povodňové.

Povodně, stejně jako řecký skorokrach, koalici do vínku nadělilo snad samo nebe. Občané jsou denně, a to bez užití placené inzerce (!), konfrontováni a zahanbováni názornými ilustracemi toho, jak skvěle se jim daří, oproti vyplaveným nešťastníkům. Toho, že jejich dosavadní, místy až jižanská rozmařilost vede přímo k propasti, po okraj naplněné škrty… Ideální kulisa pro emotivní výzvy ke skromnosti a solidaritě!

Měli byste snad to srdce nepřispět postiženým stokorunou? Vždyť prý jde o cenu krabičky cigaret! (Zřejmě exkluzivních, či notně předražených, ale budiž…) Hodnotu peněz (a vašich lidských preferencí) nejlépe demonstrovat na srozumitelných příkladech. Třeba proslavená pokuta za nemoc (bůhvíproč nazývaná regulační poplatek) se zase rovná jednomu natočenému pivu. Přestaňme kouřit a pít! Velká voda si nic nedovolí, naopak zdravotnictví smete přívalová vlna přebytečných financí…

Dle statistik nevládních a charitativních organizací si Češi co do nezištné rozdávačnosti počínají v evropském kontextu velmi slušně. Když je bližnímu zle, jsou ochotni sáhnout pěkně hluboko do kapes. To je individuální aktivita jako z příruček pro pravicové žáčky. Proč by tedy konzervativní ministr měl potřebu spontánní soucit nahrazovat povinnou daní?

Asi že představa úřední protipovodňové komise, jež takto získané zdroje porcuje pro jednotlivé regiony, je pro zkušeného rozpočtáře přímo lahodná.

Asi že Nejlepší planetární správce kasy všech dob touží dostát své pověsti. Nechce se spoléhat na nejisté příjmy a čelit hrozbě nenadálých výdajů. Rád by si solidaritu veřejnosti pojistil učebnicově levicovými postupy, aby pak zbylo dost prostředků pro výkon jeho učebnicově pravicové politiky.

Myslím, že mimi Mirek by zasloužilo první výchovné plácnutí přes zadek.