ZAPŘENÍ PETROVO

Bůh ví proč ty nejškudlivější ze všech spořínků v naší zemi dlouhodobě šlechtí ministerstvo obrany.
A Bůh by to vědět měl! Vždyť drtivá většina z nich Jej pokorně vzývá!

Ať už jde o zlopočasného předsedu vlády, jenž se k víře hlásí, nebo druhdy křesťanské politiky Kalouska, Severu či Parkanovou, kteří slavně zmrtvýchvstali v neokoukané partaji TOP 09. A nyní jde především o doktora Bartáka, taktéž příležitostného rytíře v landovském spolku Ordo Lumen Templi… Ti všichni o armádu pečovali z pozic ministrů či náměstků, zatímco pravidelně rozmlouvali s Bohem. On jim odpovídal, do úmyslů a peněženek všetečně nahlížel, dost možná i řídil jejich kroky. Proto ví přesně, co je za rozpočtově odpovědnou náturou dotyčných skryto.

My, běžní smrtelníci, se můžeme příčin jejich akutních záchvatů škrtavky pouze dohadovat. Dle mého názoru až příliš zblízka nahlédli bídu českého vojska, jakož i nedožranost tuzemského sociálního zabezpečení. Kolik funkčních padáků a letadel, kolik obrněnců, minometů a tanků jsme mohli mít, kolik jen zpustlých baráků bylo možno na hvězdičkové hotely přestavět! Nebýt matek co plodí, studentů co studují, seniorů co zatvrzele žijí, nezaměstnaných štítících se práce. Nebýt postižených, co zabírají místo zdravějším. O kolik miliard si mohl polepšit zprostředkovatel zbrojních zakázek Háva, velmistr žebravého řádu Omnipol, nebýt té hamižné lůzy!

Poslední volby vše změnily. Díky Bohu!
Zkušeným armádním hospodářům je dáno konečně prokázat svůj um v plné šíři. Na povaleče dopadne tvrdá odplata, potřební dostanou, co zaslouží. Všichni dostanou, co zaslouží! Odzvoněno dluhům a rozhazování!

Záštitu nad nápravou pokřivených věcí převzal pan Čisťounký.

Při focení na billboardy mu poradci vyhrnuli rukávy, aby poprvé vypadal trochu odhodlaně a dělně. Záměr obamovský, výsledek spíše hejrupácký, ale i to se počítá. Navíc má přehled. Působil kdysi na asketické obraně a osobně velel i přebujelému sociálnu. Už tam pilně utahoval kohoutky, z nichž dávky a důchody tryskaly nadarmo. (Snad jen své zručné sekretářce uměl nastavit laskavější tvář, ale zde se dotýkáme bulváru…).

Státní kasu třímá známý a osvědčený odesílatel složenek Miroslav Kalousek. Aby na vší dřinu nebyl sám, vzal si k rázné ruce věrného parťáka, doktora Bartáka. Lumen stráží čistotu koryt. Tedy těch, kterými proudí finanční toky! Není povolanějších. Za působení ve funkci ministra každou korunu a haléř převracel nejméně dvakrát, než jich naprosto účelně využil. Peněžní transakce byly tak průzračné, až je kolikrát pouhým okem nešlo spatřit! Nicméně libovolný výdaj je přepečlivě zaznamenán a nedůvěřivec si jej může kdykoliv ověřit. Výrazy jako protekce či korupce museli zvídavější zaměstnanci úřadu hledat ve slovnících cizích slov.

Proto bylo nynější obvinění doktora Bartáka z úplatkářství pro všechny hromem i bleskem z čistého nebe…
Pro premiera zvlášť.

Pan Čisťounký, při vší úctě, ehm… jaksi nemá pozorovací talent. Už dvacet let tráví dovolenou v nejvyšších patrech politiky, přesto si žádných podrazů, průšvihů, leváren či afér ve svém širokém okolí nikdy nepovšiml. Nebo je okrajově zaznamenal, ale nešlo o záležitosti takového významu, aby měl nutkání se k nim viditelně a jasně vyjádřit. Držel se zásadně v suchu a bezpečí, v pozadí, za bukem, za topolem, za předsedou.

Ale co teď?!? Za koho se může skrýt předseda strany a vlády?
Nic naplat, ostré stanovisko je nevyhnutelné!

Nad ránem snad rytíř poslal Čisťounkému prorocký vzkaz:
Amen, pravím ti Petře, ještě tohoto dne, než na tiskovce dokokrháš, třikrát mě zapřeš!

A vskutku všichni slyšeli:
Není a nikdy nebyl členem naší strany!
Nebyl a není nominován do funkce naší stranou!
S jeho aférou naše strana nemá a neměla nic společného!

Doslovně vzato, je to snad i pravda.

Přesto překvapí ta lehkost, s jakou se předseda distancuje od člověka, jenž mu dělal šest let důvěrníka a osobního poradce. Který se celé desetiletí účastnil partajního rozhodování na vrcholné úrovni. Který byl ODS protlačen do křesla úřednické vlády a mnoho užitečného pro stranu jistě vykonal.

Co na to Bůh? Těžko říct…
My, běžní smrtelníci, si ale můžeme pomyslet, že i pan Čisťounký umí být pěkný farizej.


http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2010/11/12/podezrele-obchody-martina-bartaka-kam-sly-armadni-/

http://domaci.ihned.cz/c1-45716150-exministr-bartak-konecne-nasel-svuj-job-bude-namestkem-u-kalouska

BEZNADĚJNÝ PŘÍPAD

Ve šťastnější části světa se (po serii tragických zkušeností) postupně vžilo tvrzení, že vyspělost každé společnosti se pozná zejména dle toho, jak se chová k bezmocným. Zní to mírně pateticky, ale kdo není zastáncem diktatur a zneužití eugeniky, komu zmíněné zkušenosti nepřijdou spíše komicky bezvýznamné, asi bude souhlasit. Ne každý ale se stejně silným přesvědčením.

Alexander Tomský, politolog, jenž nedávno proslul ostrou kritikou žvanivosti politologů, je jedním z reptajících. Ve své nejnovější úvaze (viz odkaz) se zamýšlí nad chřadnoucím genofondem národa a zdvihá varovný prst… Bude hůř, dopustíme-li přežití těch, co si to nezaslouží!

Autor na úvod předkládá statistiku předčasných porodů a tvrdě obviňuje lékaře.

Ti se prý nestoudně chlubí záchranou podměrečných kusů… Jako by se továrník honosil prodejem defektních výrobků! Úspěšná fabrika se přece pozná podle KVALITY produkce na pásech. Ale jsou nejen sebestřední, jsou i zbabělí, ti naši doktoři. Vše nechávají na rozhodnutí přístrojů a nejsou ochotni alternovat roli přísného Boha v bílém plášti.

Narozdíl od Tomského, který se v tom nijak nešanuje. Ví zcela prozřetelně a předem, čí existence má smysl, ty ostatní odsuzuje k věčnému živoření. Epileptik nejspíš nemá sebemenší šanci pocítit radost ze života… Ale co tu hlavně vadí (čteno mezi řádky), postižení nikdy nevrátí svému okolí milionové sumy, vynaložené na péči o ně. Neskomírá tedy jen populace, ale rovnou Trh Svatý!

Znechucený nostalgik proto zavzpomíná na staré dobré časy. V těch to lépe klapalo! Nedochůdčata byla odpravována dříve, než se stačila zbytečně trápit, a navíc se ušetřilo. Jako všichni nostalgici, vybírá si jen hodící se část pravdy. Vyškrtnul podstatný fakt, že tehdejší porodní báby neměly na výběr, neměly totiž dnešní možnosti, znalosti a technické vybavení. Proto se otázkami svědomí nemusely nijak zvlášť zabývat a řešení bylo krutě přímočaré. Dávná chudá společnost se zbavila nežádoucí zátěže a mohla vykročit vstříc vývoji k společnosti bohaté, před níž však už řada otázek stojí. Zejména kvůli zdokonalujícím se přístrojům, ty mohou leckoho udržet při životě. Pravda, nebo jen při vegetativních funkcích.

Ale hlavně umějí přesně diagnostikovat a včas předpovědět rizika!
Genetické testy podstupují ženy v raném stadiu těhotenství. Vážné vady či poškození plodu se jimi dají vcelku spolehlivě odhalit, a tato těhotenství bývají zpravidla ukončena. Předčasné porody oproti tomu plně předvídat nelze, takže o AKTIVNÍ podpoře produkce beznadějných případů (kterou autor lékařům plamenně připisuje) není možno, za plného vědomí a jen letmého užití mozku, vůbec hovořit. Je tomu přesně naopak.

Především však zaujme, že Tomský argumentuje více  ekonomickými než etickými hledisky. Potom není zcela zřejmé, proč se tolik zaobírá právě nedonošenými dětmi. Vždyť soudobá medicína vydává obrovské částky i na léčbu dospělých, ba zestárlých beznadějných případů! Protože novorozenci nestihli zaplatit daně?

Nejzávažnější myšlenky autor těsná do závěrečného odstavce, jsou tedy ponechány jen v nástinu, a není čas je šířeji rozprostřít... ke škodě všech. Tolik naléhavých a nezodpovězených otázek!

Léčba moderními technologiemi by neměla být PRÁVEM…!
Čím by tedy být měla, zůstává bohužel neujasněno. Logicky se nabízí, že privilegiem. Výsadou těch, kdo budou uznáni za společensky (a ekonomicky!) přínosné? Těch, kdo daný zákrok (a použití přístrojů) dokáží na místě uhradit? Vždyť většinu banálních operací zvládne zručnější zahradník s křovinořezem, studovaný chirurg by se mohl soustředit jen na ty důležitější a movitější z pacientů… Pokrok se hne správným směrem!

Umělé oplodnění by nemělo být PRÁVEM. A nemělo by existovat vůbec, máme možnost adopce…!
Bude třeba potvrzení o pravidelném (avšak neúspěšném) partnerském sexu notářsky ověřit? Jakým vládním nařízením se rázem zruší celé medicinské odvětví asistované reprodukce? Budou rodiče dětí ze zkumavky pokutováni zpětně? Bohužel neupřesněno.

Starší ženy bez partnera by neměly rodit děti na útraty společnosti…!
Vytříbená jochovina. V jakém složení bude státní komise rozhodovat o tom, která žena je středního věku, nikoliv už nevkusně stará? Cejch single vypálíme jen těm z odlehlých samot nebo i pouze neprovdaným? Dojde k výměně rolí a starší matky zaplatí státu porodné? Bohužel nepřiblíženo.

Ovšem jde o výmluvnou ilustraci toho, jak těsně se pravicový konzervativec v zajetí svých dogmat dokáže ideově přiblížit až někam k pozicím čínských a severokorejských komunistů. Obrázek vážné názorové degenerace.

V tomto ohledu se mi pan Tomský jeví jako beznadějný případ.


http://www.lidovky.cz/postizena-spolecnost-0uo-/ln_noviny.asp?c=A101118_000069_ln_noviny_sko&klic=239963&mes=101118_0

85K

Ministr Kalousek ostře odsoudil povolební dohodu občanských a sociálních demokratů, která byla uzavřena v Praze. Pln nehraného pohoršení ji označil zkratkou 4K: kmotrovská koalice korupčního kartelu. Jelikož je v oblasti korupčních kartelů on sám uznávaným odborníkem, nelze jeho vyjádření brát na lehkou váhu…
A daná slovní hříčka si zaslouží i náležitou odpověď:


Když kmotrovskou koalici korupčního kartelu
Kritizuje křivák Kalouskova kalibru
Kudla kroutí kapsu…

Křesťan? Konzervativec? Kdeže! Karierista…

Kolik kádrů! Kvalitních kandidátů!
Kolik klaďasů, kabrňáků, kapacit! …kňučí kyselý Kalousek.
Kterak kultivovaná kampaň kulantních klišé!

Karneval korunovaný knížepánem Karlem každopádně končí kulovým.

Klasický knokaut. Krutý komplot. Konec. Katastrofa...
Kurvapes!

Kde krást, když kýženým křeslům kralují konkurenční krysy?

Konsolidovat klientelu?
Kout kuloární kšeftíky?
Krátit kasu?
Kalupem kontaktovat kontroverzní kumpány?
(Koupí Kopřiva kanóny, kulomety, křižníky, kdykoliv kývnu..?!?)

Konejšivý kalíšek kořalky. Krknutí. Klíživá Kalouskova kukadla.
Klíčový kormidelník kleptokratického kursu konečně klidný...

VÝPALNÉ

Pokud jste si k ukrácení chvíle v lékařském předsálí brávali knihu, příště ji zapomeňte doma. Agentura Onyx Vision se chystá do chodeb nemocnic a ordinací instalovat obrazovky, které vám čas nervozního ošívání spolehlivě vyplní. Dosud se tam jen líně povalovaly magazíny o životním stylu a nabídky zázračných preparátů. Pacienti si jich nevážili, zhusta ani nevšimli. Měli jiné starosti. To se ale změní! Budete poutáni a poučováni hlasitou osvětou na téma ZDRAVÍ.

Záběry, v nichž věkovití starci z ničehož nic metají salta, a každičký lazaret se stane tančírnou samby, nesporně zaujmou (i kdybyste nechtěli). Jde o nevyužitý potenciál, říkají organizátoři akce a libují si: tato reklama nepůjde vypnout ani přepnout! Jejich nadšení se nelze divit. Doktora málokdo navštěvuje rád a dobrovolně. Když je ale objednán, v čekárně sedět musí (a to dle zjištěného průměru až tři hodiny).
Tolik minut, tolik diváků a tak zoufale málo sloganů!

Reklama…

Původně svépomocná snaha o zvýšení odbytu je dávno průmyslovým odvětvím. Vývěsní štíty, firemní značky v omítce domů či fabrik. Trhovci, vyvolávači a kameloti. To vše dotvářelo kolorit měst (a doby). Přidal se tisk a plakáty. Pak fotografie a film, se všemi možnostmi. Pravda, prodej lodních šroubů se v prapočátcích neopíral o lepé křivky lepých žen, opřených o křivky lodních šroubů… (To byli tehdejší kreativci tak málo kreativní?) Klipy z Baťových atelierů budí úsměv. Normalizační nabídky Pana Vajíčko jsou neškodně připitomělé.

Časy se mění, mění se i reklama. Místo více či méně vtíravé informace o určitém výrobku či službách, jíž se dalo vyhnout, získává čím dál agresivnější podobu výpalného, kterému uniknout nelze.
Také na vás vymahač pozornosti několikrát denně zaklepe!

Chcete v televizi sledovat film, na nějž jste se tolik těšili? Bude neúprosně kouskován reklamními bloky. Váš pokojný pokoj v tu ránu zasypou tampony, jogurty, a na gauči vás obklopí samí voňaví lidé s dokonale sněhobílým chrupem. V pravidelných intervalech. Pořád dokola. Tytéž jogurty a tytéž chrupy. Zas a znova. Opakovaně. Opakování je matka Moudrosti, říkalo se dřív (…a dcera Demence, dodává se dnes).

Poslech hudby či zpráv v radiu přinese podobný zážitek. Majitelé frekvencí mají nos! Jako odměnu za otrlost tedy nabídnou pár hodin, kdy nebudete tolik ohlupováni proti své vůli. Vysílání bez reklam je pro každou stanici skvělá reklama…! Koupíte časopis či noviny? Platíte i těžkou váhu bludů na vložených inzertních stranách. Do balíku tříděného odpadu přidáte kilogramy letáků, jimiž vás zásobují hypermarkety. Debrecínka právě zlevnila a vy se to nikdy nedozvíte! Používáte elektronickou poštu a telefon? Každé ráno strávíte mazáním nevyžádaných mailů, asertivnímu hlasu do sluchátka znovu vysvětlíte, že o ještě výhodnější tarif nemáte zájem… Zabrousíte na internetový přehled událostí? Nutno se proklestit tapetami, stále důkladněji překrývajícími text. Je-li rámován stále blikavějšími a pohyblivějšími bannery, stěží udržíte soustředěnost. Vyrazíte raději na procházku? Obejděte městské centrum! Odoláte pouličním nabídkám supersuprového připojištění, akčním slevám ve výlohách, minete plachty, stále důkladněji překrývající budovy (vám doposud známého) náměstí. Neokusíte bezbarvý kolorit zestejnělých měst.

Že by bez výpalného bylo vše mnohem dražší, tudíž se jeho výběr vyplatí?!? Jak komu…
Jde tu patrně o jakousi intelektuální daň za užívání čehokoliv. Za život v civilizaci.
Jste přímo povinni svou blahobytnou existenci vykoupit vstřebáním pravidelně dávkovaných pololží!

Časy se mění. Výše výpalného utěšeně roste, a reklama možná brzy převezme funkce toho, na čem dosud jen parazitovala. Televizní a rozhlasové vysílání bude souvislým teleshoppingem, tu a tam oživeným úryvkem filmu či písně. Noviny ztloustnou na inzertní katalog, v jehož útrobách při troše trpělivosti naleznete i titěrnou, neplacenou zmínku o pádu letadla či vlády. Než konferenciér společenského večera stihne odrecitovat sponzory společenského večera, společenský večer se nachýlí k závěru. Fasády domů se stanou plakátovací plochou, nebo spíš obřími plátny, které v přesně daných sekvencích změní vzhled. (Ostatně, první projekty na obytné bigboardy již existují…).

Je však třeba hledat nové a novější, překvapivé kanály.
Na to, jak stupidní bývá reklamní sdělení, ve způsobech jeho šíření projevují autoři nebývalou nápaditost…

Product placement, umísťování existujících značek do smyšlených příbehů, útočí na filmovou tvorbu. Když Joe kdysi popíjel výhradně nealkoholickou kolaloku, šlo o zdařilou parodii. Nyní to dramaturgie bude myslet vážně! Ústřední postava přijede autem A, kamera mezitím švenkuje do butiku B, kde si hrdina zasouloží s prodavačkou, aby si ve velkém detailu (!) mohl zapálit cigaretu C…
Reklamy reálných firem rychle pronikají i do virtuálního prostředí počítačových her. Mozky vašich nepřátel tak při přestřelce cákají na výkladce se zbožím, jež můžete skutečně zakoupit (jakmile přijdete o pátý život).
Také lze už nyní nabídnout fádně jednobarevnou karoserii vašeho vozu pro potištění inzeráty. Za to, že se stanete pohyblivým poutačem, můžete (zvlášť ve velkém městě a při častém popojíždění) inkasovat nemalé peníze. Kupodivu nelze použít vaši fádní postavu pro totéž, reklamní logika je tu paradoxně obrácená. Čím větší značku vám výrobce vymaluje na záda, tím více za svůj oděv zaplatíte.
(Například firma Nike si živé figuríny svým logem přímo profesorsky odfajfkovává – je náš!)

Je třeba hledat stále novější kanály. Třeba ty čekárenské.
Nápadité, ale nepřekvapivé. Vždyť farmaceutický průmysl v obratu čile dohání průmysl zbrojní…!

Škarohlíd vzpomene na fakt, že zadržovaní teroristé bývají psychicky trýzněni několikahodinovou smyčkou jediné, dokola se opakující písně, a zauvažuje, zda se tu nejedná o přímý vzor. Nebo další regulativní způsob, jak pacienty odradit od lelkování u lékaře, když už se efekt třicetikoruny minul účinkem…?

Knihu každopádně zapomeňte doma. Případně si k ní přibalte hlasitou hudbu do sluchátek. Špunty do uší?
Jen pozor, abyste nepřeslechli, až sestra bude k přikovanému publiku volat: Další…!