21. března 2011

MY, VÁCLAV…

President republiky Václav Klaus byl 18.března 2011 hlavním řečníkem na Jihotyrolském hospodářském fóru v Brixenu. A jeho příspěvek byl velmi klausovský.

Úvodem se pochlubil historickým a kulturním přehledem, talentem jazykovým, zeměpisnou zvídavostí, neopomněl zmínit svou lyžařskou vášeň, a blýskl se i novotvary EUovský a multinacionální (jako by fádní výraz mnohonárodní znamenal cokoliv jiného…).

Pak už se věnoval tématu z nejmilejších, a sice zhoubně bující evropské integraci.

Její zastánce (přesněji všechny, kdo se o hlubší integraci zemí EU neodmítají předem bavit) onálepkoval jako euronaivisty, a předestřel notně zkresleně jejich postoje a přesvědčení. Aby poté tuto vlastnoústně vyrobenou karikaturu vítězně cupoval. Pro posluchače si dokonce připravil názorný graf. Křivka, sledující vzájemný vliv hloubky integrace a ekonomické výkonnosti stoupá z bodu A k vrcholu B, aby opět kleslala k bodu C. Na základě jakých konkrétních dat vznikla, se můžeme pouze dohadovat, ale nejspíš ji vyrýsoval dle svých ranních euronálad sám Pan Profesor, který se obává, že jsme pravděpodobně daleko za bodem B, někde v blízkosti bodu C.
Ano, dalo se to vyjádřit holou větou: Hlubší integrace EU dle mého názoru škodí její ekonomické výkonnosti. Ale v projevu akademika by mohla znít příliš obyčejně a pramálo učeně…

Zpozdilé přítomné náš president poučil, že vysněná autonomie jim není ukrajována Římem, nýbrž odjinud.
Zdvořile dodal, že oni to pochopí teprve později. Inu, každému není dán pronikavý zrak a jasná mysl proroka!
Dále se ušklíbnul nad pojmem sociálně-tržní ekonomika, a zaštítil Erhardem, Hayekem a dalšími slavnými ekonomy, s tím, že právě hovoří i za ně… Komu by se nevybavila filmová scénka, v níž Jára Cimrman na tabuli připsal své jméno hned za velikány Husa, Komenského a Smetanu…

Na závěr řečník tradičně poukázal na své údajné (a tolik chtěné) disidentství a nekorektnost.
Neměli bychom se prý bát hovořit jako On, byť brustapo už nejspíš chystá zatykače a staví lágry.

Pro Jižní Tyrolsko trocha exotiky, pro místní znalce presidentských myšlenek čirá nuda.
Kdyby se z nich vyškrtala sebechvála a cejchování druhých, zbudou dvě tři věty k diskusi.

Nebyl by vlastně důvod se o brixenském projevu zmiňovat, kdyby…
Kdyby v něm po celou dobu Václav Klaus neužíval majestátního plurálu:
My se identifikujeme, my se obáváme, my si přejeme a naopak nepřejeme, nám stačí…

Kdopak to asi je ten… MY?
On a jeho rodina? On a jeho věrní kývalové? Mluvčí, tajemníci, plus nadějný dorost z akce D.O.S.T.?

Cizinec si přirozeně musí pomyslet, že hlava státu takto mluví za občany státu.
Našinec si ověří, že hlava státu vytrvale tuneluje svou možnost reprezentace ve prospěch prezentace svých osobních dojmů.


http://www.klaus.cz/clanky/2794

9. března 2011

NEZKOMUNIKOVATELNOST

Tímto obludným výrazem popsal Vít Bárta, VéVéVůdce a zručný loutkovodič všech blonďatých bárbín a Kena Johna, svou hlavní výhradu k aktuálnímu návrhu důchodové reformy.

Dokonce pohrozil, že z důvodu tohoto drobného kazu na jinak naprosto bezvadném a logicky provázaném systému nutných změn, bude reforma jeho spolkem potopena, a včera dohodnuté se hned zítra stane nedohodnutým. Pokračuje tak nechutné lavírování party ochotníků, jež usiluje o dvojjedinou roli opozice v koalici. Která si v asociální vládě chce hrát na patrona chudých.

Pravda…

Věci Veřejné zdraží léky a knihy, čímž se ostře vymezí vůči farmakoprůmyslu a zazobaným intelektuálům.
Věci Veřejné zdraží energie, teplo a nemovitosti, čímž doslova zatopí spekulantům s realitami.
Věci Veřejné naopak naservírují na české stoly levné nezpracované ryby, každodenní to krmi dělného lidu.

Přesto pohádkových sedmero výjimek, jež Veřejní Věcisté vyjednali, může uspokojit jen málokoho. Nejméně ze všech asi současné důchodce, kteří po celoživotním přispívání na penze svých předchůdců, nákupem zdraženého zboží připlatí i na penze svých dětí.

Vít Bárta dále pronesl:

Naši voliči si v žádném případě zvýšení DPH nepřáli, naopak. My jsme našim voličům garantovali, že DPH zvyšovat nebudeme. (…) Nám jde o to, aby to teď TOP 09 a ODS vysvětlili svým voličům. Ony měly tyto teze ve svém volebním programu, my ne.

Přehlédněme nyní, že se ten mladý muž mýlí (…proč jej hned obviňovat ze sprosté lži…).

Ve skutečnosti žádná ze současných koaličních stran neměla zvýšení (přímých či nepřímých) daní v pestrobarevné paletě svých slibů. Naopak! Obří daně se staly (vedle obří Paroubkovy bradavice a obřího řeckého dluhu, pochopitelně!) tím nejhrůznějším strašákem v pravicové kampani, jež se ironicky samozvala Řešení místo strašení.

Co přehlédnout nelze, je palogika takových slov…

Pokud někdo plní program, s nímž byl zvolen, nutno mu přece zatleskat!
Pokud má kdo co k vysvětlování, pak je to politik, který se svým slibům v maximální míře zpronevěřil.

Je tedy pouze na Vítu Bártovi a jeho divadélku, aby co nejrychleji zkomunikovali nezkomunikovatelné


http://www.lidovky.cz/zvyseni-dph-je-nas-ustupek-d0q-/ln_noviny.asp?c=A110308_000011_ln_noviny_sko&klic=241681&mes=110308_0

http://www.lidovky.cz/predvolebni-lez-dane-zvysovat-nechceme-rikaly-ods-a-top-09-pzz-/ln_noviny.asp?c=A110305_000002_ln_noviny_sko&klic=241628&mes=110305_0

8. března 2011

SEPARÉ

Na obvyklé pivní stesky nad arogancí hlavounů a zoufalým stavem společnosti obvyklá odpověď: Zkus si to sám, když máš tolik řečí…!

Pivař namítne, že hlavounům za jejich hlavounění nemálo platí, že má příliš mnoho práce, příliš málo času, a vůbec… že se mu mezi tu sebranku ani trochu nechce. A že by ke všemu musel vstoupit do partaje, a do které, žejo… když jsou ve všech jen stejní ksichti prodejní, ale že bez soutěže politických stran zas žádný postoje nejsou směroplatný, říkal Véna. Že je to pak nepolitická politika nikým nevolených elitářů a jakási třetí cesta, co je od základu fuj. A že má radši svetr než oblek, a kravata jej škrtí, a není kníže ani doktor, aby nosil motýlka. A že lecos podepíše, snad i na náměstí zajde, ale ke stranické legitce a sedánkům na schůzích jej nikdo nedonutí, když to nesvedli ani komunisti…

Je v tom kus pravdy. Ždibec pohodlnosti a špetka rezignace.
A kdesi v pozadí obrovský díl poctivé dřiny, odvedené příslušnými sekretariáty a jejich chovanci.

Těm se podařilo dosáhnout kýženého stavu – svým konáním veřejnost znechutit natolik, že stranická politika je diskrétním separé klubem pro nepočetnou skupinku protřelých obchodníků s mocí, mezi něž se nikdo nijak nehrne. A pokud ano, jde většinou o pragmatiky, jejichž povahám podobné prostředí svědčí.
To jen Učedníci hledají své Mistry.

Idealistům jsou vyhrazeny petice, protestní akce, demonstrace, deputace, debatní kroužky, bezpartijní občanské fórování či naopak pokusy založit partaj zbrusu novou, zgruntu lepší.

Aktivity dostatečně nesourodé a roztříštěné na to, aby obchodníci z klubu měli klid na svá smlouvání...