20. února 2012

TRESTUHODNÁ NAIVITA

Když se v létě 2010 australský muzikant Nick Cave dozvěděl, že byl v  anketě na serveru MySpace tamními fanoušky zvolen jako osobnost, kterou by nejraději viděli v křesle ministerského předsedy, a byl tázán novináři, co by bylo jeho prvním politickým počinem, odpověděl s vtipem jemu vlastním:

„Postavil bych přehnaná očekávání Australanů mimo zákon.“

Šlo samozřejmě o nadsázku. Zároveň o ne docela marný nápad. Přemrštěná očekávání jsou vždycky Trestu Hodná. Uvážíme-li navíc, jak snadno se jednou či opakovaně oklamaní lidé nechávají – dávno provařenými politiky, případně tzv. novými tvářemi – nadchnout (a napálit) zas a znovu.
Jde očividně o jev celosvětový a obecný, u nás by se však příslušná právní úprava hodila zvlášť…

Zbývá jen doladit, zda by „nadměrné očekávání“ bylo hodnoceno pouze jako přestupek nebo přísněji, jako trestný čin. Moudrá komise expertů by ale určitě uměla tento poklesek řádně odstupňovat – od nemístného optimismu přes roztomilou naivitu až k mentální slepotě. Hodně by záleželo na tom, jestli si svou dávku sebeklamu ten který člověk dopřává v množství malém, nebo větším než malém. Ještě více na okolnosti, zda se provinilec balamutí výhradně v soukromí a jen pro osobní potřebu, nebo závislost na falešných nadějích způsobuje i širokému okolí…

Po uvedení zákona v platnost by se každopádně mnoho našich spoluobčanů ocitlo v nápravných zařízeních nebo přinejmenším mělo nepříjemné soudní polízanice a oplétačky...

Tresty natvrdo a v horní hranici sazby by si – dle mého názoru – bez výjimek zasloužili voliči Věcí Veřejných. Registrovaní véčkaři pak ve věznicích se zvýšenou ostrahou…! Sdíleli by cely s těmi, kdo kdy považovali současného premiera za “Pana Čistého“. A s nadšenci hlásajícími, že mravní pilíř firmy Schwarzenberg lze bez okolků vztyčit na kalouskovském mravním bahně. (Ostatně, už řeči o jakémkoliv pilíři jsou na hraně…). Pruhovaný oděv by velmi slušel i naivům, co vzdor prvnímu funkčnímu období uvěřili presidentovi, že se začne chovat dle vlastních slibů – tedy nadstranicky, a bude národ spojovat, nikoliv rozdělovat. Že nejvyšší funkci nevytuneluje pro své ego. Podmíněné tresty s odkladem čítajícím příští kampaň (!) a mastné pokuty by byly vyměřeny občanům, kteří podpořili koalici z důvodu, aby státní sektor začal hospodařit rozumně a průhledně. A také těm, kdo v programech vládních stran nalezli záruku nízkých daní...
Obě skupiny by však mohly vykonat i alternativní trest v podobě prospěšných prací (např. lepení obálek pro Bártu a háčkování síťovek pro Nečase…).
Do kapes by ovšem měli sáhnout i voliči opozice. Alespoň ti, již doufali v její neúnavnou činnost a důsledné předkládání alternativ, nikoliv uzívané čekání na to, až se další volby vyhrají samy…

Možná by exemplární postih někdejších naivit měl žádoucí účinek, a nikdo už by svá budoucí očekávání nešrouboval do nebe…
A nesnil o krajně nepravděpodobných pošetilostech…

Třeba že…

…že přímo zvolený president bude tím správňáckým šerifem, který všechny lotry vykáže z lokálu…
…že se v nově zakládaných stranách a iniciativách soustřeďují lidé výhradně čistých úmyslů…
…že se Češi, Moravané a Slezané sejdou na náměstích dřív, než bude lednice ÚPLNĚ prázdná…

11 komentářů:

  1. pochopila jsem to správně, že bys trestal ty, kdo uvěřili a ne ty, kdo lhali?

    OdpovědětVymazat
  2. Kimmy: Myslím, že skočit na špek někomu, kdo lže soustavně už roky, je hodné trestu. Bezmezně věřit někomu, o kom nic nevím, také. (S těmi roky natvrdo to ale tak úplně vážně nemyslím, neboj...). Ke vší smůle, leckterým hochštaplerům stačí použít pouze dost gumových a kluzkých řečí, nemusejí vyloženě lhát... O co mi jde, je přiměřená obezřetnost - sledovat, zajímat se, dávat si do souvislostí a hlavně... PAMATOVAT!

    OdpovědětVymazat
  3. no tak v tom je ten rozdíl mezi námi dvěma - já jsem pro tu prevenci :D

    bohužel řada lidí skutečně JE prostoduchá a trestat je za to mi přijde poněkud zvláštní..

    OdpovědětVymazat
  4. Kimmy: Což o to, já jen neumím preventivně odhadnout, kdo se rozhoduje uvážlivě, a kdo naletí každému jak malej kluk. (Nebo malá holka - ať to mám vyváženě...). Vzdělání, profese, původ a sociální zázemí evidentně nehrají klíčovou roli.

    OdpovědětVymazat
  5. no - a já si myslím, že by naopak šlo odhadnout, komu tu zodpovědnost svěřit na základě výsledků a zkušeností.

    Vím, že jde o nadsázku, ale vyvodit důsledky z toho, že někdo naletěl na volební sliby, mi přijde zvláštní - to mi přijde lepší opravdu nedovolit to vůbec slibovat. Jenže o tom právě celá politika je - o slibech - no a tu už jsme zas u té demokracie... je to začarovaný kruh a demokraticky ho podle mně nelze rozetnout.

    OdpovědětVymazat
  6. Pane autore, báječný a hluboce pravdivý text :-) ...

    OdpovědětVymazat
  7. Přemrštěné očekávání má zpravidla za následek zklamání. Zklamání je hodnoceno ve škole
    života jako dobrá, výchovná lekce. A dobrým, výchovným lekcím říkáme zkušenost. Zkušenost
    vede ke zmoudření lidstva, potažmo voličů. Nick neměl pravdu, bez přemrštěného očekávání
    by se lidstvo ( voliči ) nedopracovali k moudrosti. Český volič, doufejme, vývoj k moudrosti
    dokončil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Rybářko, závidím Ti Tvůj optimismus... Když sleduju, jak se do vysokých funkcí dostávají čím dál podivnější lidé, mám dojem že se český volič ve škole života dopracovává pouze k další kouli a opakování ročníku. Výchovné lekce na něj jaksi nemají výchovný účinek. Ale možná jsem škarohlíd a snad máš pravdu. Uvidíme, uvidíme. Z.

      Vymazat
  8. Pane Zdenku, v současnosti mi jako jeden z největších příslibů něčeho dobrého přijde na jedné straně tvrdošíjnost a na druhé straně absence jakýchkoliv mocenských ambicí pana Romana Smetany. Jen doufám, že odolá lákadlům všelijakých Babišů, Okamurů a ostatních rádoby "spasitelů" Myslím, že jeden Roman Smetana dokáže vyburcovat daleko správněji než takové paskvily jako je Holešovská výzva(mimochodem málokdo z ní přečetl asi víc než úvod). Zdravím a těším se na další texty. Pavel

    OdpovědětVymazat
  9. Pavel: Máte pravdu, s údivem sleduju, jak to má pan Smetana v hlavě srovnané. Pěkný důkaz toho, že samotářský řidič autobusu může o politice uvažovat důkladněji než leckterý suverénní papírový vzdělanec. Chtěl jsem o něm původně psát, ale myslím, že podstatné už bylo publikováno jinými bloggery...a nerad zapleveluju virtuální prostor (i když je nekonečný :o) opakováním řečeného.
    Navíc mám teď hodně pracovních i osobních záležitostí k řešení, takže bohužel nestíhám události pořádně sledovat, natož včas komentovat...
    Proto méně letošních příspěvků, ale zachovejte přízeň... třeba se to zlepší. Mějte se. ZB.

    OdpovědětVymazat