HUBOMLETÍ

Nakolik je radno věřit slovu Petra Nečase se znovu názorně přesvědčili nejen ti, kdo chodí na nákupy vybaveni modrou síťovkou. Ten pán ne že by pokaždé vyloženě lhal, jen se jeho sliby a tvrzení, ke vší smůle, zřídkakdy naplní. Je si toho nejspíš vědom, a tak obvykle mlčí nebo mlží. Teprve když je mu věčné kličkování před dotěrnými problémy už opravdu trapné (nebo mu poradci vysvětlí, že na voliče nepůsobí dobře), dojde u něj k předčasnému výronu sebevědomí a dopustí se silného výroku. Pak konečně zazní slovo chlapa!
Chlapa tak odhodlaného a ramenatého, že se jej ale sám řečník v tu ránu (nebo jen o málo později) zalekne, a začne couvat a covat a couvat… až před sebou máme opět starého známého, roztřeseného žvanila.

Hezkým příkladem může být Nečasem asi před rokem ohlášená „deabelisace vlády“ (nezaměňovat s debilisací, která by byla jen nošením dříví do lesa…). Šlo tehdy o to, zbavit kabinet členů, v minulosti pracujících pro bártovskou agenturu ABL. Některé ministry jejich předseda dokonce označil přímo za „bezpečnostní riziko“ (!) a vydal se s jejich demisemi za presidentem. Ten mu však rychle ozřejmil, kdo tuto zemi vede ve skutečnosti, a Nečas z Hradu couval tentokrát div ne s brekem.

Teď přihlížíme podobnému představení.
Odhodlaný chlap nejprve sdělí veřejnosti, že stávající vláda má smysl jen a pouze za předpokladu zajištění „bezpečné většiny“. O pár dnů starší a o polovinu menší smrkáč se vymlouvá, že 101 je vlastně zatraceně bezpečné číslo…

Petr Nečas v tom hubomletí rozhodně není sám. Kdyby každý ctil své slovo, neměl by vlastně dnes kdo s kým (a o čem) vyjednávat. Karel Schwarzenberg onehdy nehodlal sedět ve vládě, která by nepodepsala fiskální pakt EU nebo snad zaměstnávala „staré fašouny“. Superguru VV slíbil složit mandát v případě, že bude odsouzen. Karolina Peake zas kdyby snad opustila stranu, za níž byla zvolena.
(Svůj neuvážený výrok nyní to učenlivé děvče odbylo větou „věci se vyvíjejí“…).

Pikantní na právě upatlané trojkoalici sedmilhářů je, že hodlá do budoucna držet pohromadě vahou daného slova... Alespoň navenek. Pozorný divák by sázel spíš na váhu plného žlabu.