ŠŤASTNÝ ROK 13

Politolog Alexander Tomský ve svých úvahách opakovaně označil presidenta Klause za demiurga z Hradu. Jako nedovzdělanec, s letmým tušením, že slovo značí cosi jako nástrojáře, nebyl jsem si zpočátku jist, zda nejde o potměšilou kritiku způsobů, jakými hlava státu obrábí politické prostředí, a instrumentů, které k tomu používá. Ale – v textu přítomný – obdivný tón nejde s výtkami příliš dohromady…
Musel jsem tedy vyhledat příslušné definice:

Demiurg (řec. démiurgos - umělec, řemeslník)
- v Platónově dialogu Timaios jakýsi architekt, který buduje Vesmír podle vzoru světa idejí
- metafysická postava, syn Moudrosti, prostředník mezi dokonalým Bohem a hmotným světem

Svitlo.
Z oparu nevědomosti se mi nyní zcela zřetelně zjevuje sošná silueta Václava Klause, syna Moudrosti.

Tak jako Tomský, i mnoho dalších představitelů konzervativní pravice s napětím očekává, jakou rolí nynější president završí svou karieru. Očekávání doprovázejí naděje, že se Klaus postaví do čela jejich myšlenkově poněkud vyprahlého proudu, jako zkušený provokatér mu dodá šťávu, jako protřelý populista pozornost. Není jen jasné, jakou si k tomu zvolí základnu. Tu a tam se objeví spekulace, že by mohl opět převzít otěže strany Občanských demokratů po bezbarvých nečasech. Možnost, že by se přimknul k Věcem Veřejným, je o něco krkolomnější, navíc není vůbec jisté, že v roce 2013 bude tento pochybný spolek ještě živořit. Zbývají spíše okrajová uskupení, jež by teprve známá osobnost zviditelnila. Suverenita nebo Strana svobodných občanů, jejíhož předsedu (a svého žáčka) Macha profesorsky sepsul za zbabraný pokus o založení strany.

Nejpravděpodobněji se zatím jeví vstup ex-presidenta do iniciativy D.O.S.T., v níž se už nyní jeho názory recitují v téměř nábožném vytržení. Demiurg by ji mohl přebudovat ve stranu dle vzoru svých idejí. Dle vzoru světa, kde se zásadně bojuje PROTI, nikoliv ZA.

Václav Klaus totiž odjakživa vynikal především v negaci.
Než by k řešení čehokoliv přispěl, vynaložil obvykle násobnou porci energie k dokazování toho, jak hrozná řešení předložili ostatní. Reptání, pošťuchování, napadání, zesměšňování nebo alespoň nespokojené grimasy, to je jeho parketa. Nejlépe v problematických otázkách, bez jediných správných východisek. Vítězoslavný výraz „vždyť jsem to říkal“ je pak v podstatě zaručen. Vzpomenete si snad na jakoukoliv jeho tvůrčí iniciativu, jež by nebořila? Nejen jazykozpytci si už povšimli, kolik nových slov dokázal vytvořit pouhým přidáním záporu ne-. Není to významný nedetail jeho povahy?

Bojovná úderka D.O.S.T. mu v tomto poskytne skvělé zázemí, kde lze odmítat nikým nevolená občanská hnutí, zamítat třetí cesty a vymítat eurodémony. Vždyť už zoufalý výkřik DOST! nic nenabízí, jen naznačuje, že se čemusi Zlému má učinit přítrž. (Nejspíš se tak samovolně zrodí Dobro...).

Předseda a jeho družina nejprve důsledně ocejchují své nepřátele. (Jejich jmenný seznam již geniálně (!) pořídil sličný dorostenec mezi konzervativci, A.B.Bartoš... (viz odkaz)). Černá listina se možná ještě o pár položek rozroste, ale zemský škůdce Pehe, koniáš Halík, pravdoláskař Kocáb, a vůbec všichni petenti, by se už už měli tetelit strachy.

Václav Klaus semkne tým svých obdivovatelů a opět projeví svou stádotvornost.
Pak se chutě pustí do prosazování svého vyhraněného PROTI-programu:

Protibruselsky-protištrasbursky-protihaagového. Protiintegračního. Protilisabonskosmluvního.
Protisudeťáckého. Protiimigračního (zejména pak protimešitového).
Protisoudcokratického (s důrazem na zjevnou soudcokratičnost soudu Ústavního).
Protikorektního, protiochranářského, protinevládněorganizačního.
Protiombudsmanovského.
Jihočesko-selsky-protifeministického. Protihomosexualistického.
Křesťansky a konzervativně protiprezervativního.

V okrajové otázce životního prostředí blankytně modrého, nikoliv zeleného.
Protifotovoltaického. Protioteplovacího. Protialgoreovsky-ledovcotajícího.
Protialarmistického (živočišných druhů totiž přibývá!)

V ještě okrajovější otázce kultury pak prošulákovsky-protipavlicistního.
Ostře protihrabalovsky-pábitelského. Protimenzelovského.
Protikaplicistně-bloboidního. Protikrylově-falešněmoralizujícího.
Proticimrmanovsky-laskavěhumorného.

Dost! D.o.s.t!! D.O.S.T!!!

Pro konzervativní pravici je rok 2013 příslibem zrození politického Spasitele.
Všichni se těší...
Pro ostatní je rok 2013 příslibem odchodu povadlého Narcise do zapomnění.
Všichni se těší…

Rok 2013 bude šťastný rok.


http://www.prvnizpravy.cz/sloupky/vecni-petenti-ve-sluzbach-pana-vanka/